Jak se diagnostikuje a stanovuje stupeň inkontinence?

Diagnostika inkontinence je klíčovým krokem k určení správné léčby a zajištění adekvátní péče. Základem je podrobná anamnéza, při které se lékař zaměří na všechny okolnosti spojené s úniky moči. Bude vás podrobně vyptávat na četnost potíží, jejich intenzitu, možné spouštěcí faktory a celkové zdravotní obtíže.

Často budete vyzváni k vedení mikčního deníku, což je jednoduchý, ale velmi užitečný nástroj. Do deníku se zaznamenává:

  • Příjem tekutin (co a kdy pijete)
  • Frekvence močení během dne i noci
  • Jakékoliv úniky moči, včetně popisu okolností, kdy k nim došlo (např. při kašli, kýchání nebo fyzické námaze)

Klinická vyšetření zahrnují:

  • Vyšetření močového měchýře pohmatem, které pomůže odhalit případné abnormality. U mužů se provádí také vyšetření prostaty, protože její zvětšení může být častou příčinou inkontinence.
  • Posouzení BMI (Body Mass Index) a celkového stavu pacienta, včetně pohyblivosti, protože obezita a omezená mobilita mohou významně ovlivnit schopnost kontroly močového měchýře.
  • Laboratorní testy krve a moči, které mohou odhalit infekce, záněty nebo jiné zdravotní komplikace.

Pokud je potřeba detailnější vyšetření, může lékař využít další diagnostické metody, například:

  • Ultrazvukové vyšetření pro zobrazení stavu močového měchýře, ledvin nebo prostaty.
  • Urodynamické testy, které hodnotí tlak, kapacitu a funkci močového měchýře během plnění a vyprazdňování.
  • Cystoskopii, což je endoskopické vyšetření močového měchýře, které umožňuje přímé zobrazení jeho vnitřního povrchu.

Na základě všech získaných informací lékař určí stupeň inkontinence a doporučí vhodnou léčbu. Ta se může lišit podle závažnosti problému a jeho příčiny – od jednoduchých režimových opatření, přes fyzioterapii pánevního dna, až po farmakologickou nebo chirurgickou léčbu.

Diagnostika není jen o stanovení problému, ale také o nalezení nejvhodnějšího řešení, které pacientovi umožní žít plnohodnotný život.